Na první pohled působí údaje nepříznivě: zprovozněno bylo o 21 tisíc solárních elektráren méně než v prvním pololetí roku 2023. Stojí za tím ale celkové zklidnění situace na energetickém trhu a pokles cen energie. „Pro domácnosti je hlavním argumentem pro instalaci fotovoltaiky vysoká cena elektřiny. Lidé ale bohužel zapomínají na to, že vlastní zdroj energie je investicí na desítky let a důležitou pojistkou proti budoucímu růstu cen,“ uvádí Jan Krčmář, výkonný ředitel Solární asociace. „Další příčinou zpomalení rezidenčního sektoru je nejistota kolem dotací z Nové zelené úsporám z počátku roku. Program ale pokračuje dál, byť s pozměněnými podmínkami,“ dodává.
Podobný pokles lze sledovat u akumulace, tedy ukládání přebytků elektřiny ze slunce do baterií. „Akumulaci u nás zatím stále využívají hlavně domácnosti, ale vidíme nárůst počtu úložišť již i ve firemním sektoru a u velkých projektů. Nicméně opravdový nástup větších komerčních baterií začne spíše až od příštího roku, kdy bychom se měli dočkat legislativní úpravy (Lex OZE 3) a realizace schválených projektů z Modernizačního fondu, Národního plánu obnovy či programu OP PIK. To by měly být stovky MWh,” vysvětluje Jan Fousek, předseda představenstva Solární asociace a ředitel Asociace pro akumulaci energie AKU-BAT.
Ten nejdůležitější ukazatel však dává důvod k optimismu: celkový výkon nově připojených solárních elektráren v prvním pololetí 2024 činil 484 MWp, a to je takřka totožné číslo, jako ve srovnatelném období roku 2023 (487 MWp). Ochlazení rezidenčního trhu totiž vyrovnaly instalace firemních FVE podpořené Národním plánem obnovy. Od letoška lze navíc využít i dotace z Modernizačního fondu a brzy by se měly dočkat investiční podpory i malé komerční projekty do 50 kWp.
Elektřinu do sítě už začala dodávat i pětadvacítka elektráren s výkonem přesahujícím 1 MWp, mezi nimi i několik pozemních instalací. Jan Krčmář k tomu uvádí: „Jen na střechy spoléhat nemůžeme, tam už pomalu začínáme narážet na strop možností, což potvrzují aktuální čísla. Pokud to Česko se svými klimatickými závazky myslí vážně, přiblíží nás k jejich naplnění jen velké pozemní projekty. Nestačí však jen odstraňovat legislativní bariéry a zrychlit stavební řízení. V době volatilních cen elektřiny potřebují investoři do takto rozsáhlých projektů aspoň nějaké záruky budoucích výnosů.“ Podle něj by jim pomohly nástroje jako Contract for Difference (CfD), který zajišťuje férovou cenu za dodanou elektřinu jak pro výrobce, tak pro spotřebitele, nebo dlouhodobé smlouvy o prodeji elektřiny (PPA), které fixují cenu dodávanou provozovatelem solární elektrárny konkrétnímu výlučnému odběrateli. Díky první významné české PPA smlouvě ohlášené společnostmi Enery a Benteler bude u jihočeského Dynína vybudována velká FVE o výkonu 37 MWp.
Solární asociace ve druhém pololetí očekává růst výkonu související s dokončením dalších pozemních fotovoltaik. Několik z nich by mělo být propojeno s velkými bateriovými úložišti poskytujícími služby flexibility, jako je např. připravovaný projekt Energy Nest Decci. Od srpna by také mělo začít fungovat Elektroenergetické datové centrum, které naplno umožní rozjezd tzv. energetických komunit. Celkový výkon nových fotovoltaik by tak měl stejně jako loni atakovat hranici 1 GWp.
První pololetí 2024 v číslech 2024H1 2023
Počet nových elektráren 23 874 45 200 (2023H1)
Celkový výkon nových elektráren 484,1 MWp 487 MWp (2023H1)
Celková nová kapacita akumulace 75,9 MWh 462 MWp (2023H1)
Počet nových domácích FVE 21 700 42 300 (2023H1)
Počet nových firemních a pozemních FVE 2160 2 900 (2023H1)
Průměrná velikost FV 20,3 kWp 11,7 kWp (2023H1)
Průměrná velikost domácí FVE 10,3 kWp 10,3 kWp (2023H1)
Průměrná velikost firemní FVE 118 kWp 54,2 kWp (2023H1)
Podíl akumulace u rezidenčních FVE 87,1 % 92 % (2023H1)
Podíl akumulace u firemních FVE 58,4 % 40,3 % (2023H1)
Nárůst oproti přírůstku 2023H1 v počtu o -51,2 %
Nárůst oproti přírůstku 2023H1 v MWp o -0,5 %
Nové FVE podle kraje
Kraj Počet FVE Výkon nových FVE
Hlavní město Praha 970 17,6 MWp
Středočeský kraj 4 735 73 MWp
Plzeňský kraj 1 517 43 MWp
Ústecký kraj 1 307 43,1 MWp
Liberecký kraj 841 16 MWp
Karlovarský kraj 475 9,5 MWp
Královéhradecký kraj 1 457 33,6 MWp
Pardubický kraj 1 301 26,6 MWp
Olomoucký kraj 1 271 32,2 MWp
Moravskoslezský kraj 2 291 37,8 MWp
Kraj Vysočina 1 343 35,8 MWp
Zlínský kraj 1 396 26,6 MWp
Jihočeský kraj 2 168 33,8 MWp
Jihomoravský kraj 2 784 55,5 MWp
Za poskytnutí dat děkujeme Ministerstvu průmyslu a obchodu, Státnímu fondu životního prostředí a společnostem ČEZ Distribuce, EG.d a PRE Distribuce.