Aby se vytěžená zemina dostala od rypadel až na druhou stranu lomu, na výsypku, lemují celý povrchový důl dálkové pásové dopravníky. Tak jak se posouvá těžba v dole, posouvají se s ní i dopravní cesty. Střední díly těchto dopravníků by mohly do budoucna, v souvislosti s útlumem těžby, najít nové uplatnění – ocelové konstrukce s ližinami můžou sloužit jako podpůrné konstrukce pro fotovoltaické elektrárny.
„Pro stavbu fotovoltaických elektráren využíváme především neúrodné půdy, brownfieldy, a právě plochy po průmyslové těžbě. Než se na taková místa vrátí život, mohou být užitečná jako výrobny obnovitelné energie ze slunce. Zemina uložená na výsypkách je nakypřená, sedá si postupně a trvá tak desítky let, než se ustálí. Tomu musíme přizpůsobit i technologii použitou pro výstavbu fotovoltaik, přičemž naším cílem je chovat se udržitelně a zbytečně nezvyšovat uhlíkovou stopu,“ říká Jan Kalina, člen představenstva a ředitel divize obnovitelná a klasická energetika.
Pokud by se panely umístily na standardní konstrukce, při pohybech půdy by se vzpříčily a popraskaly. Úkolem proto bylo vymyslet nové řešení, které bude zároveň rychlé a za minimální náklady. Nabízelo se proto využít technologie, které jsou již nyní dostupné na dolech.
