Mezi velkými vodními elektrárnami hrály prim elektrárny Vltavské kaskády Orlík, Slapy a Lipno, malým vodním elektrárnám vévodily šumavská Vydra a Práčov na Chrudimce a v pořadí slunečních parků byly na špici Ralsko a jihočeský Ševětín. O proměnlivém charakteru výroby a dobré schopnosti vzájemného doplňování jednotlivých typů obnovitelných zdrojů svědčí to, že ve srovnání produkce podle jednotlivých měsíců měly vodní a větrné elektrárny nejsilnější leden, zatímco slunečním zdrojům přál nejvíce osvitově nejsilnější březen.
„Příznivé loňské přírodní podmínky pro výrobu v bezemisních obnovitelných zdrojích se přenesly i do prvního letošního čtvrtletí. Dobře udržované i průběžně modernizované elektrárny vyrobily z vody, slunce a větru více než třetinu toho, co za celý rok 2023. V éře proměnlivého počasí se také jako důležitá podmínka pro stabilní výrobu znovu ukázala nutnost pestrého a celorepublikově rozloženého portfolia obnovitelných zdrojů. Výpadky jednoho typu zdrojů tak můžou nahradit elektrárny využívající jiného přírodního živlu nebo ty, které provozujeme v dalších částech země. Pokud zrovna nesvítí slunce, obvykle fouká nebo prší,“ říká člen představenstva a ředitel divize obnovitelná a klasická energetika Jan Kalina.
