Se startem Energiewende, ambiciózního projektu energetické transformace, se Německo před čtrnácti lety stalo celoevropskou pokusnou laboratoří přechodu k bezemisní energetice. Některé cíle se mu daří plnit, především pokud jde o instalaci obnovitelného výkonu a výrobu zelené elektřiny. V prvním pololetí letošního roku pokrývaly soláry, vítr a další čisté zdroje 58 procent spotřeby země, což je hodnota, kterou si ještě nedávno málokdo dokázal představit.
Obchod s touto elektřinou však probíhá podle pravidel, která odporují ekonomickým zákonům i fyzikální realitě. Nejviditelnějším projevem jsou záporné ceny elektřiny, o kterých psal Bild. V době příznivého počasí vyrábí vítr a slunce naplno, elektřinu však nemá kdo spotřebovat a ceny na burze se propadají do minusu. To se přelévá i do Česka, kde záporné ceny už také nejsou žádnou výjimkou.
Za běžných okolností by přitom žádný z výrobců nechtěl platit za to, že jeho elektřinu někdo odebere, a zdroj by raději odpojil. Nemalá část německých producentů má však zaručeny pevně stanovené, dotované výkupní ceny na každou vyrobenou kilowatthodinu. K omezení výkonu je tak nic nemotivuje a nadbytek produkují dál, čímž způsobují nestabilitu v síti. Vyrovnávání výkyvů je přitom extrémně cenově náročné. Zároveň dotace na výrobu obnovitelné elektřiny přijdou Německo letos na 20 miliard eur, tedy 500 miliard korun.
Záporné ceny přitom značně zhoršují návratnost investice do projektů nových zelených zdrojů bez provozní podpory v zemích, jako je Česko. To by na rozdíl od Německa potřebovalo ve výstavbě obnovitelného výkonu přidat. Rozvoj solárů se zde však právě kvůli cenové kanibalizaci a neochotě bank financovat projekty s nepredikovatelným rizikem minusových cen zastavil.
Vláda v Berlíně si uvědomila, že s neudržitelnou situací musí něco dělat. Podle návrhu rozpočtu by nové zdroje od příštího roku už žádnou provozní podporu získat neměly. Názory na dopady opatření se liší. „Z dlouhodobého hlediska to znamená konec nulových nebo záporných cen elektřiny,“ řekl deníku Merkur Tobias Federico z poradenské společnosti Montel Analytics. Podle profesora Manuela Frondela z Leibnizova institutu pro ekonomický výzkum v Essenu to však zdaleka stačit nebude a je nutné co nejrychleji sesekat podporu už existujícím zdrojům.
I další ekonomové zásadně promluvili do aktuální debaty o nesmyslnosti současné podoby trhu s elektřinou. Dvanáct renomovaných expertů v bezprecedentní výzvě zveřejněné ve středu v deníku F.A.Z. vyzvalo vládu k rozdělení země do dvou či více cenových zón. Prosazují zkrátka, aby spotřebitelé v Bavorsku či Bádensku-Württembersku platili výrazně více než odběratelé ve Šlesvicku-Holštýnsku.
