Na střeše Muzea Českého ráje v Turnově bude fotovoltaická elektrárna

Na střeše Muzea Českého ráje v Turnově bude fotovoltaická elektrárna

„Elektrickou energii vyrobenou ze slunečního záření využije muzeum pro svůj provoz. Přebytky pak zamíří do běžné distribuční soustavy,“ doplnil Ulvr. Kraj žádá na projekt dotaci z modernizačního fondu. Prvním podobným projektem byla loni solární elektrárna na budově Střediska ekologické výchovy Libereckého kraje (STŘEVLIK) v Hejnicích. Zařízení s instalovaným výkonem 5,4 kilowattu (kW) ohřívá vodu. Nedávno dodavatel dokončil solární elektrárnu na budově D v sousedství svého sídla, panely o instalovaném výkonu 93,6 kW, přišly téměř na 3,6 milionu korun.

Fotovoltaickou elektrárnu s instalovaným výkonem přes 30 kW dostane i střecha Gymnázia Dr. Antona Randy v Jablonci nad Nisou. „Na střeše Randova gymnázia můžeme tu kapacitu rozšířit až desetinásobně, můžeme tam osadit panely s výkonem až 300 kW, ale v současné době to děláme na spotřebu školy, víc tam dáme až v budoucnu, až bude jasno o komunitní energetice a budeme to mít kam poslat,“ řekl náměstek hejtmana Zbyněk Miklík (Piráti).

„Do konce letošního roku bychom měli dokončit 11 fotovoltaik,“ doplnil náměstek. Solární elektrárny chce kraj vybudovat také například na střechách Střední průmyslové školy technické v Jablonci, Střední odborné školy v Liberci nebo Gymnázia v České Lípě. Elektrárny ale budou nejen na starých budovách, kde kraj nechává prověřit stav střech, počítá se s nimi také u novostaveb. Solární panely tak budou třeba na střeše nové základny záchranné služby, kterou dokončili v Hrádku nad Nisou, a počítají s nimi plány všech nových budov, které kraj připravuje.

Největším projektem, který Liberecký kraj chystá, je stavba solární elektrárny na letišti Hradčany v bývalém vojenském prostoru Ralsko. Při realizaci maximální varianty s instalovaným výkonem přes 100 megawattů by zařízení bylo schopné trojnásobně pokrýt roční spotřebu kraje a jeho organizací, která se pohybuje kolem 30.000 MWh ročně. Maximální varianta počítá s plným zastavěním plochy letiště o rozloze sto hektarů 189.000 fotovoltaickými panely, náklady se předběžně odhadují na 2,9 miliardy korun. Přednost ale zřejmě dostane menší varianta.