SN: Do solárního byznysu jste „vplul“ relativně nedávno- jako startupista v roce 2018. V roce 2022 se Vaše společnost distribující FV panely stala nejrychleji rostoucí firmou v Evropě podle žebříčku renomovaného deníku Financial Times. Jaký je Váš recept na úspěch ve velmi turbulentním solárním byznysu?
Máte pravdu, že v oboru jsme skutečně začali před několika lety, ale s jasnou vizí a solidním porozuměním trhu. To vítězství je v podstatě odměnou za to jak obětavě a s jakým nasazením celý tým pracuje. Situace na trhu byla pro celý fotovoltaický segment extrémně pozitivní, ale my jsme to zkrátka dokázali opravdu viditelně proměnit v výsledky.
Recept asi nemám, ale faktorů, které ovlivnili náš růst je více. Interně nám pomáhá jedinečný zájem celého týmu na úspěchu firmy a hlavně kvalita jejich práce. Samozřejmě v náš prospěch hraje podpora národních vlád v EU i samotná EU vůči udržitelné energetické strategii. Nakonec fotovoltaice jako celku pomohla i energetická krize, která postihla celou EU.
SN: Podle renomovaného FV experta Franka Huagwitze (Apricum Advisory) je kvůli nadbytku výrobních kapacit v Asii na trhu v USA a Evropě na skladech více než 150 GW panelů, což je více než 1 rok na pokrytí poptávky. Proto ceny FV panelů propadly o více než 50% v roce 2023 a nyní se panely prodávají se nejnižší ceny v historii. Jak se s touto výzvou jako firmy vypořádáváte? Dojde podle Vás ke konsolidaci trhu v oblasti výroby panelů?
Jde samozřejmě o velkou výzvu pro celý trh. Nemohu mluvit za konkurenci, a definovat jak to řeší. Ale Raylystu pomáhá úzká vazba na producenty modulů a šetrná práce s cashflow. Díky úzkým vazbám na výrobce máme dobré cenové podmínky a hlavně plynulou dostupnost modulů bez nutnosti se přeskladnit. S tím se přímo pojí cashflow odpovědnost. Pracujeme totiž ve vysoko-objemovém a nízko-maržovém businessu. Naše kroky činíme vždy s ohledem na zisk a finanční zdraví společnosti.
SN: Potkáváme se v sídle Vaší pražské kanceláře krátce po tom, co Evropský parlament schválil směrnici zakazující dovoz FV panelů z regionu (hlavně Asie), kde se využívá pro výrobu lidská síla. Podobně na „záplavu levných panelů“ díky obřím dovozům z Číny reagují i USA, který zavedla ochranná cla. Jak vnímáte tuto záležitost Vy- tj. měla by se Evropa vymezit více proti dovozu levných čínských panelů a ochraňovat místní výrobu? Jaký dopad to může mít na trh v Evropě?
Nucená lidská práce je samozřejmě špatná a my to v podstatě vítáme. Jsme totiž distributory špičkových značek jako je Huawei, JA Solar, nebo americký brand Tigo. Věříme, že dopady těchto kontrol na výrobce této úrovně nedopadnou, zkrátka protože tyto praktiky se jich netýkají.
Pokud jde o ochranu místní výroby, tak se na to musíme podívat realisticky. Raylyst by uvítal vznik silného evropského výrobce, ale pro odbavení současné poptávky to není reálné. V budoucnu uvidíme kam se posuneme.
Pro vybudování soběstačného výrobního průmyslu musíte začít u zdrojů nerostných surovin. Ty momentálně nemáme, nebo máme velmi omezené. Jsou totiž světové těžební lokality, jako třeba Afrika, kde ale až 80 % těžebních práv mají Čínské společnosti.
Navázat na to musí infrastruktura továren na výrobu. To momentálně taky nemáme a vyžaduje to know how a čas. Je to zkrátka běh na dlouhou trať a je v pořádku, aby Evropa myslela na svou nezávislost, ale nyní v tom bodě nejsme. Jako současný výchozí bod vidíme Průmyslový plán Zelené dohody pro věk s nulovými čistými emisemi.